Základní vysvětlení procesu a základních pojmů: Dluhopisem se jejich emitenti (takzvaní dlužníci) zavazují investorům ve stanoveném termínu (doba splatnosti dluhopisu) splatit stanovenou peněžitou částku, která vyjadřuje nominální (jmenovitou) hodnotu dluhopisu (v tuzemsku obvykle zní na 10 000 Kč nebo více) a platit úrok, nazývaný kupón.
Na rozdíl od klasických půjček se dluhopisy liší i tím, že jsou veřejně obchodovatelné. Ceny veřejně obchodovaných (fixně úročených) dluhopisů se udávají (na rozdíl od akcií) v procentech jejich nominální hodnoty, což umožňuje jejich snadnější porovnávání. Dluhopisy se obchodují za aktuální tržní ceny, které se zpravidla odchylují od jejich hodnoty.
Tržní ceny rizikových dluhopisů, tedy dluhopisy finančních a nefinančních společností, odrážejí navíc riziko nesplacení dluhopisu v termínu, které je signalizováno tzv. ratingem příslušné společnosti, případně konkrétních typů jejích závazků (krátkodobých nebo dlouhodobých). Pokud se rating takové společnosti zhoršuje, tržní cena dluhopisu klesá, případně i naopak. Nejrizikovějšími dluhopisy jsou dluhopisy společností v potížích, s vysokou pravděpodobností nesplacení, kterou vyvažuje vysoký potenciální výnos, které tyto dluhopisy slibují.
I investice do rizikových dluhopisů s sebou nese obvykle nižší riziko než investice do akcií u společností se srovnatelným ratingem (kreditním rizikem).
Je to proto, že majitel dluhopisu má výhodnější postavení než akcionář při případné likvidaci společnosti. Pokud by společnost nesplnila svůj závazek a nevyplatila vám ve sjednaný termín půjčenou částku, může být její majetek prodán a z výnosu zaplacena vaše pohledávka.
Jak se měří výnos?
Výnos z obligace se obecně rovná kupónovému výnosu a kapitálovému zisku/ztrátě. V důsledku často složité struktury hotovostního toku není otázka měření výnosu obligací zcela triviální. Výnos do splatnosti (yield-to-maturity) nám udává průměrný roční výnos, který investor získá zakoupením dluhopisu a jeho držením až do data splatnosti. Hledáme vlastně úrokovou sazbu, za kterou bychom museli alternativně uložit dané peněžní prostředky na termínovaný účet, abychom mohli provádět výběry shodné s příjmy z dluhopisu. Nevýhodou této metody je implicitní předpoklad, že kupón může být vždy reinvestován za výslednou výnosovou míru.
Rizika
I držení obligace s sebou přináší řadu rizik. K nejvážnějším patří kreditní riziko, což je riziko, že emitent nedostojí svým závazkům z obligace a nesplatí kupón nebo jistinu. Nízkou finanční bonitu mají některé firemní dluhopisy (junk bonds). Státní dluhopisy jsou vzhledem ke státní garanci považovány za finančně bonitní. Obecně platí, že žádná firma nemůže mít vyšší ratingové hodnocení, než má příslušná země.
Kde se s dluhopisy obchoduje?
Dluhopisy se často obchodují přímo mezi dvěma protistranami. Vedle toho mohou být též kótovány na veřejných trzích. V České republice jsou to Burza cenných papírů Praha a RM-systém.